Emma – Essere qui tour Exit edition, Roma

Emma Marrone

Emma Marrone své dvoudílné turné Essere qui zakončila první březnový den v Římě a i když to zpočátku vypadalo, že se Palazzo dello Sport s kapacitou přes 11 tisíc míst stěží zaplní, aréna byla před začátkem koncertu narvaná k prasknutí. My jsme si vybrali místo na tribuně kousek od pódia, abychom lépe vstřebali celou atmosféru koncertu. Do kotle se nám upřímně nechtělo. Tuhle etapu života máme úspěšně za sebou a raději na jásající dav nahlížíme, než abychom byli jeho součástí. Faktu, že jedeme na koncert domácí zpěvačky, vůbec nic nenasvědčovalo. Naopak jsem měl pocit, že zanedlouho začne jedno z nejočekávanějších vystoupení hvězdy celosvětového formátu, jejíž jméno skanduje celé obecenstvo od teenagerů až po starší generaci.

Po vlažném začátku dvou předskokanů se na obrazovkách objevilo intro s úvodním videoklipem “Incredible Voglia Di Niente“. Intenzita šílejícího davu rostla a když se do jásání a tleskání zapojily tribuny, bylo všem jasné, že na scénu konečně dorazila Emma. Jen tak – za doprovodu kapely – se postavila za bicí a bubnováním zhruba minutu doplňovala úvodní melodii, která plynule přešla v první písničku “Effecto Domino“.

Po bouřlivém přivítání zazněly “Le Ragazze Come me“ a “Ochi Profondi“ a strhující atmosféra pohltila snad úplně všechny. Po písni “Nucleare“ Emma přešla na medley, kde se sama doprovázela na kytaru, takže jsem mohl lehce vychladnout a to až do “La More Non Mi Basta“ po níž následovala “Non È L’Inferno“. A na to jsem se těšil. Tahle písnička mě neuvěřitelně dostává. Trošku mě mrzí, že studiová verze není ke stažení. Když jsme v září 2016 byli na Adesso tour v Bari, úplně mě nenadchla aranž první části refrénu, ale letos po první sloce krásně vygradoval, publikum zpívalo, bicí hrály prim a celé to bylo naprosto strhující. Aréna se zabarvila do červena a já jsem si to neuvěřitelně užíval. Nutno říci, že atmosféra byla dechberoucí po celou dobu koncertu. Nezazněla písnička, kterou by fanoušci s Emmou nezpívali a po které by nepřišel bouřlivý potlesk. Pohled na Emmu, která při refrénu “Mondiale“ prstem ukazuje na srdíčkový balonek (symbol písničky), který jeden z fanoušků nechal letět ke stropu velké arény, byl skoro až dojemný.

“Amami“ byla naprosto úžasná. Možná to bude i tím, že to je jedna z prvních písniček, kterou jsem od Emmy slyšel. Okamžitě jsem si ji zamiloval a poslouchal pořád dokola.

Na pódiu se vedle Emmy objevil i její tatínek, když ji doprovázel při “Mi parli piano” na kytaru, a zabrnkal tak i na struny v srdcích mnoha maminek v publiku. Následovaly “L’Isola”, “Sottovoce” a samozřejmě nemohla chybět ani “La mia citta”, se kterou reprezentovala Itálii v Eurovizi v roce 2014.

Po dvou a půl hodinách plného nasazení se Emma rozloučila s “Inutile canzone”, sestoupila z pódia a uličkou pro ochranku dotykem pozdravila všechny své věrné fanoušky v prvních řadách. Několikrát zaznělo poděkování a my odcházeli s přesvědčením, že další koncert si opět nesmíme nechat ujít. Krátký sestřih tohoto koncertu je připravený ke shlédnutí na instagramovém profilu @v.ladimirs

Sleduj!

@v.ladimirs

SLEDUJ

České novinky

Hodnotil Judah Gavra

Další oslovenou osobností Eurocontesu se stal Judah Gavra. Ten se

Zobrazit
Jak to vidí Evropa?

Jak to vidí Evropa? To je naše anketa, jak v

Zobrazit