Ahoj Matte, mohl bys ses představit naším čtenářům?

Ahoj, tak od malička se věnuji tanci a hudbě. Maminka je lektorka tance a táta hudebník, tak jsem k tomu měl vždy velmi blízko. Přes 10 let jsem měl v Praze svou taneční skupinu. Za tuto dobu jsem tanečně doprovázel mnoho umělců jako např. Karla Gotta, Ivetu Bartošovou, Nightwork, Sámera Issu, Victorii Velvet a mnoho dalších. V hudbě se věnuji psaní textů převážně pro sebe, ale i pro další hudebníky. Asi nejúspěšnější skladbou byla píseň Já Jsem Já, kterou jsem složil pro Ivetu Bartošovou krátce před její smrtí. V též roce jsem pak jako předskokan vyjel na comeback turné Lunetic a otevíral např. i pražský koncert Kosheen. Po několika letech vystupování a koncertování jsem pak potřeboval načerpat trochu nové inspirace a odstěhoval jsem se tak na několik let do Londýna. Teď jsem opět více v Praze a začal jsem opět koncertovat a věnovat se choreografiím pro další umělce.

Poslední píseň jsi na youtube vydal před 11 měsíci a spíše jsi přidával taneční choreografie. Je pro tebe tedy tanec tvá životní vášeň a zpěv jen okrajově?

Nedá se to asi zcela jednoznačně takto říct. Když jsem ještě žil v Praze, ročně jsem objel něco kolem 120-150 vystoupení či koncertů. A upřímně jsem byl dost vyčerpaný. Po přestěhování do Londýna jsem začal více spolupracovat s producenty z celého světa a méně koncertovat. Psal jsem texty, nahrával dema pro známější zpěváky a tak nějak fungoval více v pozadí, což mi vyhovovalo. Naučil jsem se opět více tanec i hudbu prožívat a potřeboval jsem v obou činnostech najít opět vášeň. Víte, když děláte od svých pěti let něco, co milujete, časem to přejde v jakousi rutinu a zaměstnání. Ale domnívám se, že v kreativním odvětví by měl člověk stále zůstat inspirovaný a hledat nebo prožívat podněty pro novou tvorbu. A to jsem potřeboval. Dal jsem si tak nějak sám sobě druhou šanci uvědomit si, že tanec i hudbu opravdu miluji a že se jí chci naplno věnovat. Choreografie je pro mne jednodušší a rychlejší forma vyjádření. Slyším nějakou skladbu, která mne baví a napadají mne kroky, které pak předávám svým studentům a v podstatě okamžitě vidíte nějaký výsledek. U hudby je proces maličko delší. Jelikož si sám neskládám hudbu, tak když mám nějaký nápad na novou skladbu, musím nejdříve najít vhodného producenta, kterému styl písně sedne. Následně hudbu vytváříme a formujeme, pak začínám psát text, melodii vokálů, občas spolupracuji i s dalšími textaři. Píseň se rýsuje, aby naplnila mé představy. Následuje nahrávání, editace vokálů, mix, mastering, grafika singlu, popř. videoklip. Samozřejmě tento proces lze urychlit, ale ne u všech písní. A navíc je celkem finančně náročný… A chtěl jsem teď mít tři nové písně zcela hotové než vydám první z nich, abych mohl další singl vydat ihned v návaznosti.

Co tě inspiruje při skládání písní?

Většinou životní situace. Po vzoru zahraniční hudby jsem si ale začal více všímat i menších témat. Ty velké, klasické jako láska, rozchody, party, léto a podobné mi přijdou už nudné.

Co tě v nejbližší době čeká? Jaké máš plány?

Jak jsem zmiňoval, mám téměř hotové 3 singly. Jeden anglický a dva české. Takže určitě je vydat, natočit videoklipy, pokud možno je co nejvíce propagovat a začít opět více koncertovat.

A teď se přesuneme k otázkám ohledně Eurosnogu

Zkoušel jsi posílat píseň do národního kola i v minulých letech ?

Nezkoušel. Česká republika se Eurovize dlouhou dobu neúčastnila a pak jsem byl už v Londýně, tak jsem sledoval naše finalisty, ale nějak mne to nenapadlo se přihlásit.

Co pro tebe znamená Eurovision song contest a proč bys chtěl reprezentovat ČR v Izraeli?

Tak je to soutěž jiného typu, než např. Superstar. Líbí se mi, že se jí naopak většinou účastní profesionálové, nebo lidé, co mají něco za sebou. Celou dobu své kariéry si zakládám na show. Mám rád velkou stage, tým tanečníků, světla, projekce, kostýmy… A upřímně pokud si toto všechno nezaplatíte na svém vlastním turné, tak to ve většině českých koncertních prostor prostě nenaleznete. Myslím si, že bych mohl dobře reprezentovat ČR i na základě svých zkušeností ze zahraničí. Věřím, že se svým týmem umíme udělat show, která se u českých umělců často nevidí a to se myslím si právě v Eurovizi může hodit.

Mohl bys nám alespoň trochu prozradit něco o písní, kterou jsi poslal?

Je to anglicky zpívaná věc, kterou jsem rozepsal sám a následně jsem oslovil textaře Johnny K. Palmer, se kterým se znám z dřívějška. Následně jsem za ním jel do Vídně a jelikož na hudbě jsem také spolupracoval s rakouským producentem Monoplan – celou skladbu jsme tam společně dodělali. Mám obrovskou radost, že se písnička Johnnymu líbila, protože v minulosti napsal několik skladeb pro finalisty Eurovize v Rakousku a Maďarsku. Tak věřím, že byl dobrou volbou. Je vtipné že nedávno ho z ČR oslovil i Xindl X, který je právě známý svými zajímavými texty… Jejich spolupráci jsem ale ještě neslyšel, tak jsem velmi zvědavý. Jinak má píseň se jmenuje 24/7 a je o dvou lidech, kteří se potkali a mysleli si, že půjde jen o krátké pobláznění, ale opravdu se našli a teď jeden bez druhého nemohou být. A myslí na sebe jednoduše 24h, 7 dní v týdnu 🙂 Song vychází z mého vlastního příběhu, který aktuálně zažívám. Je to tedy takový osobní zpověď.

V posledním ročníku, nás skvěle reprezentoval Mikolas Josef. Motivovalo tě to k tomu, zkusit poslat svou píseň ?

Ano, určitě. Upřímně jsem překvapen kam se hudba v ČR aktuálně ubírá. Takový ten klasický český pop / rock jde maličko do pozadí a stále více je slyšet elektronická hudba. Těší mne i, že podobným směrem jdou i rádia. Více se zaměřují na lokální umělce a více je podporují. Myslím si, že tak by to mělo být a třeba v Británii toto funguje úplně skvěle. Jeden den např. vyjde skladba hudebníka z Londýna a druhý den se i velká Londýnská rádia perou kdo ji zahrál jako první. To mi přijde úžasné. Škoda, že to u nás funguje trošku pomaleji, ale i tak se tento trend u nás začíná objevovat. Myslím, že i např. právě Mikolas nebo Ben Cristovao tomu hodně pomáhají. Mladí lidé chtějí slyšet z rádií moderní hudbu. A myslím, že o to víc, když si pak na koncert svého oblíbeného umělce mohou dojít častěji a navíc poblíž svého bydliště. Toto mne v ČR často frustrovalo a byl to i jeden z důvodů mého odchodu do Británie. Jsem rád, že se to za ty poslední roky hodně změnilo.

Sledoval jsi Eurosong 2018? Kdo byl tvůj favorit?

Samozřejmě jsem sledoval a samozřejmě jsem fandil české výpravě. Tvorba Mikolase je mi blízká a jeho vystoupení navíc choreografovala Angeé Svobodová se kterou jsem mnoho let tančil. Ale i vítězka se mi moc líbila.

Přijdemi, že loňský ročník byl hudebně dost netradiční od těch minulých. Možná i to mne motivovalo k letošnímu přihlášení.

Poslední otázka: Co bys vzkázal našim čtenářům a fanouškům?

Chtěl bych určitě poprosit o Váš hlas, pokud se dostanu mezi finalisty národního kola a pokud jsem Vás tímto rozhovorem či celkově tvorbou zaujal. Chtěl bych také vzkázat možná netradiční věc. Ale každé sdílení, like či pozitivní komentář na sociálních sítích posouvá mladé umělce blíže svému snu. Aby mohli dělat co opravdu milují a dělat to naplno. A z vlastní zkušenosti vím, že k této jakési “popularitě” přihlížejí i různí pro nás důležití lidé z hudební branže. Takže v podstatě to, jakým směrem a jak rychle se hudba u nás vyvíjí máte v rukou z velké části i vy. Tedy pokud máte nějakého umělce opravdu rádi, nebojte se to dát najevo. Moc mu tím pomůžete. Jednoduše a možná trošku povrchně řečeno – každý like se počítá 🙂