Ján Winkler
Portugalsko si dlhé roky obhajovalo spev v rodnom jazyku. No vlani a aj tento rok sa dostáva do textu angličtina. Od výhry Salvadora Sobrala prevládajú v Eurovízii nevýrazné piesne.Buď sa zapáčia alebo ostanú iba v semifinále. Pieseň je síce emotívna ale neviem sa dočkať gradácie ktorú beznádejne čakám až do posledného tónu
Kateřina Šimková
Není to sice úplně můj šálek kávy, ale musím uznat, že hlasově je to pro mě jedno z nejzajímavějších zabarvení. Díky hlasu jsem Saudade Saudade dala šanci a soustředila jsem se na ní, skladba mě přenesla na otevřené moře, měla jsem z ní pocit svobody. Na první poslech mi přišla malinko vleklá, na druhý poslech už mi přišla tak akorát.
Rufat Mammadov
“Saudade” – *pocit touhy, melancholie nebo nostalgie, který je údajně charakteristický pro portugalský nebo brazilský temperament.*
Za posledních 10 let Portugalsko poslalo do eurovize velmi unikátní a zajímavé akty. Tato píseň se mi líbí mnohem víc než minulý rok a překvapilo mě, že “Saudade” vyhrálo národní výběr. Když jsem tuhle písničku slyšel poprvé, měl jsem husí kůži.
Tato píseň je velmi jedinečná a ne každému se bude líbit. Probouzí to hluboký pocit žalu a melancholie a někdy je to krásné. Dotkne se vašeho osobního smutku a vrátí vám vzpomínky, které jsou na dlouhou dobu zapomenuty. Je to dokonalá píseň, abyste cítili zármutek nad něčím nebo někým, kdo už byl pryč, a abyste si na ně vzpomněli během ponurých deštivých večerů, kdy cítíte smutek z minulosti.
Doufám, že tuhle písničku uvidím ve finále, ale věřím, že skončí někde mezi 10. a 20. místem.
