V pondělí 4. 12 proběhlo živé vysílání českého národního kola eurovize na základě kterého vzejde vítěz a reprezentant jedoucí hájit naše barvy v Malmö. Názory na celkovou kvalitu výkonů a pořadu byly rozporuplné, ovšem jaká atmosféra byla přímo v Roxy? Na to se podíváme v tomto krátkém článku z mého osobního pohledu, jako velkého fanouška Eurovize .
Jak to celé začalo?
Na samotnou live show jsme jeli jako parta 5 Eurovizních nadšenců. Plní očekávání jsme se vydali na dlouho cestu na místo konaní v klubu ROXY Prague.
Cesta se bohužel neobešla bez komplikací, jelikož neúprosné zimní počasí nepřálo vlakům, které postupně nabírali zpoždění. Po více než hodinovém čekání na trati se stresem, zda to vůbec stihneme, jsme se dostali na železniční stanici, kde jsme se setkali se zbytkem party.
Následně jsme se vydali k tramvajové zastávce, a už jsme si to mířili ke klubu. Po vystoupení z tramvaje nás dělilo pouze pár metrů od místa a za chvíli se nám již naskytl pohled na přenosové a další vozy České televize, což způsobilo to pravé nadšení.
Měli jsme štěstí, protože se nám podařilo tam být poměrně brzy, takže jsme nemuseli vystávat nepříjemné fronty a byly jsme schopni zabrat ta nejlepší místa přímo pod pódiem.
Atmosféra během čekání byla více než ohromující. Poté co se sešla většina fanoušku jsme si začali zpívat písně, které zrovna hrály a začali jsme konverzovat i s dalšími lidmi. Spoustu jsme znali již ze sociálních sítí, takže bylo velmi příjemné se sejít na živo.
Těsně před přenosem se na pódiu objevil všem českým nadšencům dobře známí člen delegace Ahmad Halloun, který se slovy toho, zda jsme nepřišli pouze s vidinou akce zdarma navnadil atmosféru pro přenos, za ním již pouze následoval hlas pana režiséra a začalo samotné vysílání.
Během show
Samotný živý přenos započal za moderace Adama Mišíka, který dal jemný nástřel k tomu kdo vystoupí a jak celý večer bude probíhat. Následně se na pódiu rozsvítili světla v tóninách Lake Malawi a jejich písně Friend Of A Friend (Eurovize 2019). Bylo hezké si opět připomenout jeden z našich největších úspěchů, ale v tomto článku bych se spíše raději věnoval samotným soutěžním písním a reakcím na ně, takže JDEME NA TO!
AIKO-PEDESTAL
Mnoho eurovizních fanoušků jistě ví, že tato umělkyně se pokoušela o poslání své písně již vícekrát a každý jistě tušil, že pokud se jí jednou povede dostat do ESCZ, udělá neskutečnou show. To se jistě povedlo Aiko svérázně přišla na pódium a společně s tanečnicemi vytvořili jistě poutavou podívanou. Celková atmosféra v klubu byla neskutečná a nýbrž její zpěv nebyl moc slyšet, i tak si troufám říct, že si to každý užil. Je pravdou, že v televizi vokály nebyli úplně perfektní a vše působilo trošku obyčejněji, ovšem v klubu to byl opravdoví nářez. Dnes již víme, že nás Aiko bude na základě svého vítězství reprezentovat na Eurovizi, ale samotné zhodnocení si nechám až na konec článku.
ELLY-THE ANGEL´S SHARE
Pro mne samotného byla Elly velkým překvapením v sestavě národního finále, hlavně i z důvodu toho, že letos reprezentuje Eurocontest v soutěži INFEVision. Již před zveřejněním soutěžních skladeb jsem čekal nějakou pomalejší píseň, která má hluboký podtext, což se naplnilo. Elly v klubu předvedla něco úchvatného a je vidět, že je to vokalistka na pravém místě. Srčela z ní neskutečná emoce a radost z publika, pro které zpívá. Celkové vystoupení vypadalo velmi dobře a tanečníci odvedli také skvělou práci a musím se tedy přiznat, že mě v jednu chvíli naskočila husí kůže a hodnotím toto vystoupení jako nejlepší z tohoto večera.
GIANNA LEI-STARLET
Další ženskou interpretkou, která se představila na pódiu byla mladičká Gianna a pro mne do té chvíle absolutně neznámá umělkyně, proto jsem byl velice zvědav co předvede. Píseň Starlet se kterou zpěvačka vystoupila si rozhodně nezaslouží kritizovat, jelikož je to něco jiného, zajímavého a velmi originálního. V klubu ale bohužel zpěvačka působila nervózně a nejistě, což ubralo celkových kvalit a prožitku z písně. V horším měřítku se tento zážitek přenesl na televizní obrazovky, kde bylo i podstatně více poznat hlasové nedostatky. Samozřejmě musím zmínit, že si Gianny neskutečně vážím a jsem rád, že i začínající umělci mají zájem o značku Eurovize, za to jí patří velké díky.
LENNY-GOOD ENOUGH
Dlouhodobá stálice české hudební scény přenesla do národní selekce poměrně zajímavou skladbu v rokově-popovém stylu. Na samotném vystoupení bylo vidět, že je velmi zkušenou umělkyní, jelikož její vystoupení bylo provedeno profesionálně na levelu mezi jevištěm a hledištěm. Vystoupení jako celek mělo svou sílu, ale co se v klubu ukázalo jako opravdový ,,wow´´ moment, byla část písně, kdy se zapojí i kytary. Celkově vystoupení na mě působilo průměrným dojmem a nevím, zda by byla schopna zabodovat s pouhým projevem u klavíru. Celkově bych píseň Lenny a její vystoupení v národním finále řadil k těm lepším toho večera.
MYDY-RED FLAG PARADE
Jediná skupina tohoto večera a rozhodně nikoliv nepřehlédnutelná. Když jsem poprvé slyšel jejich píseň, nepřišla mi nijak výrazná a rozhodně jsem jí neřadil na horní příčky mého hodnocení. V tomto případě jsem se neskutečně zmýlil a důkaz toho, že živé vystoupení dělá divy, ukázali dokonale. Toto mělo prostě vše, co má správné eurovizní vystoupení. Světelná show, energie, kostýmy a chytlavá písnička dohromady dali všemu takový šmrnc, že jsem si jejich prezenci neskutečně užíval. Celkem jsem byl dnes překvapen tím, že nevyhráli, ale doufám v to, že je snad uvidíme někdy opět v příštích letech. Skrývají neskuteční potenciál.
TOM SEAN-DOPAMINE OVERDOSE
Prvním sólo mužem v národní selekci byl asi vůbec nejmladší účastník napříč národními finály ESCZ. Do národní selekce přinesl velmi zajímavý styl, se kterým jsme se doposud nesetkali. Celkové vystoupení měl opravdu velmi propracované a bylo vidět, že do toho zapojil nemalé úsilí. Písnička jako taková mi přijde v celku na úrovni, sice se tam často opakují stejné věci a nemá velkou gradaci, ovšem jeho vystoupení zaujmulo hlavně díky tanečním kreacím a energii, kterou se mu povedlo do živého publika přenést. Ve finále tedy mohu říct, že mě i příjemně překvapil.
TOMAS ROBIN-OUT OF MY MIND
A máme tu již posledního vystupujícího, který uzavřel letošní sedmičku finalistů a to Tomase Robina. Na pódiu předvedl píseň, kterou bych zprvu rád ocenil za výbornou produkci a celkový mix hudby. Je to sice něco, co na trhu hudby poměrně často nacházíme, ale na tom českém nikoliv. Vystoupení v Roxy na mě působilo možná trošku hůře, než jsem původně čekal. Z mého názoru bylo vystoupení obyčejnější, ale zároveň bylo vidět, že se Tomas v takovém stylu cítí komfortně, což dodávalo lepší dojem. Pravdou je, že jak já, tak celé publikum už bylo ke konci show unavené, což možná sebralo lepší dojem z vystoupení.
Celý živí přenos zakončili We Are Domi s písní Lights Off (Eurovize 2022) a stejně jako u Lake Malawi bylo moc hezké připomenout si jejich reprezentaci. Z celé akce jsem měl dobré pocity a i když působila občas neprofesionálním a nemoderním dojmem, finálně jsem měl velkou radost.
Aiko jako vítěz?
No a jak jsem již avizoval na začátku článku, vítězem se stala Aiko s její písní o síle a důležitosti nás samotných a o tom, že se nemáme nechat ovlivňovat toxickými vztahy ,,Pedestal´´
Očividné je to, že vítězství právě Aiko bylo šokem pro mnohé z nás. V veřejných žebříčcích moc vysoko nefigurovala a její převaha v mezinárodním hlasování je překvapující. V zato osobně hodnotím písničku jako jednu z lepších voleb, má energii a potenciál na to vytvořit kvalitní vystoupení v Malmö. Nevýhodou bohužel je, že Aiko měla nějaké nedostatky po vokálové stránce, které mohli být způsobeny i přemrštěnou energií. Pravděpodobně jí čeká hodně práce na tom, aby své vystoupení opravdu vyšperkovala, věřím ale, že zvládne svou prací a pílí zazářit a dostat nás na ,,vyšší podstavec´´.
